S otcem Piem za zády

Pod tímto názvem vyšla v letních měsících 2011 knížka denních záznamů z pěší pouti, kterou vykonal v roce 2007 březnický (a do jisté míry i náš) farník Josef (Pepa) Slezák z Provodova k hrobu známého a oblíbeného františkána otce Pia v San Goivanni Rotondo v Itálii.

Po formální i obsahové stránce knížka připomíná poutnické deníky P. Františka Lízny, TJ, z jeho putování do Španělska a na Krym, ale na nejednom místě rozšiřuje své zápisky o popis míst, kterými procházel, i o rozhovory s lidmi zvědavými na důvody, které ovlivnily jeho rozhodnutí podniknout tuto dlouhou a namáhavou pouť. Všem odpovídal stejně, že si ho sám otec Pio vybral.

A tak pěšky s krosnou na zádech a s obrázkem otce Pia na ni, s kloboukem na hlavě a s požehnáním našeho faráře otce Ivana vyšel jednoho červnového dne roku 2007 z Provodova, aby po 53 dnech dosáhl cíle vzdáleného 1503 km. Cesta ho vedla po silnicích Česka, Rakouska a Itálie, stoupala vysoko do alpských hor a průsmykem pod Glossgloknerem opět klesala do údolí a pokračovala převážně po dálnici podél východního pobřeží Itálie až do cíle.

Co na mne nejvíce zapůsobilo, bylo jeho podřízení či odevzdání do vůle Boží. Zní to skoro neskutečně, že nikde neměl předem nic zajištěno, přesto se Pán o něho vždy postaral a přivedl ho k dobrým a ochotným lidem, kteří mu poskytli nocleh, umožnili mu osprchovat se, vyprat propocené prádlo, najíst se a uhasit žízeň. Byli mezi nimi salesiáni, kapucíni, faráři i laici. V úmorném vedru po dálnici Adriatica za hustého provozu šlo se mu těžko, měl puchýře na nohou, někdy se mu nechtělo pokračovat dále, ale vždy překonal tyto drobné krize, zvedl se z příjemného stínu a šel dále. U hrobu otce Pia se zdržel dva dny, jedno přenocování v poutním době měl zdarma, druhé si však musel již zaplatit, což se stalo za celou dobu jeho putování jenom v San Giovanni Rotondo. Zpáteční cestu vykonal stopem, autobusem i vlakem, částečně též pěšky, ale podstatně rychleji. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie se opět objevil na Provodově, kde své putování ukončil.

Jeho svěže napsané zápisky seznamují čtenáře nejen s potížemi, které během pouti musel překonávat, ale také s četnými památkami i krásnou krajinou a s lidmi, s kterými se seznámil. Početná řada fotografií přibližuje čtenářům místa, o kterých ve svých zápiscích podrobněji píše. V závěru, v kterém pouť přirovnává k soutěsce s protékajícím potokem, shrnuje své zkušenosti do těchto slov:

„Na jedné straně to byly často stereotypní hodiny chůze, ale na druhou stranu je to čistička. Člověk nemůže nikde uniknout, břehy jsou vysoké a neprostupné. Tím, jak voda zrychlila, se na každém kamínku mše svaté rozbíjely hradby mého srdce, při každé hodině snášené žízně, horka, únavy a někdy bolestí jsem se soustředil jen na podstatné věci; tj. udržet si to, proč, s kým jdu, a vnímat růst a proměnu touhy mého srdce. Po každém noclehu, který jsem dostal darem, jsem více otevřený moudré ruce Páně, která všechno vede. Člověk namáhaný až k hranici svých možností snadno odhazuje všechno to smetí, které bylo dříve tak podstatné. Nemá sílu na to, aby se přetvařoval před Bohem nebo sebou... Věci začínají být jasné a průzračné. Stereotypní stoka se mění milostí Boží a obnažením na slunci větru a padajících kroupách v pitnou řeku… Nějak se člověku vyčistí oko a vidí i to, co dříve neviděl.“ (s. 147-148)

Knížka stojí 199 Kč, obsahuje 151 stran textu a mnoho fotografických příloh.

VOJTĚCH CEKOTA II., Život farností 4. 9. 2011

SLEZÁK, Josef. S otcem Piem za zády. Vyd. 1. Břeclav : Jiří Polach, 2011. 152 s., xxiv. ISBN 978-80-260-0055-6.


<Starší | tento článek | Novější>

Napsáno: 4. 9. 2011, 11:52 | Přečteno: 759x | Kategorie: Přečetli jsme | Vložil: vc |
Cekotapress | RSS | Využívá software miniRS | Styl LazyDays | Admin